Rubrika: Povídka

Výlet za hranice jsme dostali jak se říká za zásluhy. Za tu novou stanici, kterou jsme si s klukama z horské služby vlastníma rukama postavili. Dřeli jsme na tom na úkor víkendů a svátků. Lhal… Číst dál "Hrdinové z Eigeru"

To se ví, že jsem se vždycky chtěl podívat ven. Vždyť nás tady drželi jak v králíkárně. A byl jsem samozřejmě rád, že si mě náčelník vybral do mančaftu. Ale když nám na schůzi představil… Číst dál "Pětadvacet oblouků do kráteru"

Ten sport mi nic neříkal. Podkolenky, bílej mundúr a maska, co vypadá jak přerostlý oko mouchy. „Naživo to pochopíš,“ říkal můj drahý přítel. Já ale radši zůstal venku na sluníčku s kávou, než bych lezl… Číst dál "Člověk toho musí tolik prožít"

V takový sibérii by vyrazil ven jenom ten, kdo by opravdicky musel. A i takovej člověk by se pořádně ošíval. Vejvodovi ale bylo počasí ukradený. V jeho revíru musel bejt pořádek. A jestli někomu netoleroval… Číst dál "Vejvodovo letadlo"

Motor zarachotil. Žena na protějším sedadle si urovnala sepraný šátek a spolu s ní se zvedl i sladký odér laciného parfému. Až ho to praštilo do nosu. Dopnula knoflíky kabátu, co jistě zažil i lepší… Číst dál "Jiskřičky v očích"

Sebastian Weltram stál za pultíkem uprostřed kruhu chladného světla. Na plátně za jeho zády svítila fotografie, na které lyžař s číslem devatenáct na hrudi nekontrolovaně letí vzduchem. Ve spršce sněhových krystalů za ním rotuje lyže,… Číst dál "Vítězství, na které se zapomnělo"

Samozřejmě, že jsme si vždycky utahovali lyže na doraz. Byla by pěkná hloupost mít při takovém vysokohorském sjezdu sichrové vázání, co vypíná, když se do něho jen trochu víc zatlačí. Vždyť tam se i lítalo… Číst dál "Slávku, nezlob"

„Tak co? Ještě žiješ?“ bafl jsem nedočkavě do telefonu, když se monotónní vyzváněcí tón přerušil a na lince se ozvalo slabé šustnutí.  Jenže odpověď žádná. „Stando, jsi tam? Haló!“  Nic. Napadlo mě, že se mu… Číst dál "Vagónovo zkamenělé srdce"

Pradědeček Franz byl přesvědčený, že všechny tyhle věštby z karet nejsou nic než babský plky. Takže když na podzim jednačtyřicátého roku prababičce Fanušce jasnovidka z obrázků vyčetla, že už je vlastně skoro po válce, stejně… Číst dál "Jak to vykládají jasnovidky"