To se ví, že jsem se vždycky chtěl podívat ven. Vždyť nás tady drželi jak v králíkárně. A byl jsem samozřejmě rád, že si mě náčelník vybral do mančaftu. Ale když nám na schůzi představil… Číst dál "Pětadvacet oblouků do kráteru"
Včerejší pečivo
Nad horama se klouzal Velkej vůz. Ve sněhu u krmelce se choulily dvě srnky. Vítr se s hvízdnutím prosmýkl mezi větvema. O kousek níž v horský chatě se svítilo a před vchodem stál člověk. Mrzlo.… Číst dál "Včerejší pečivo"
Člověk toho musí tolik prožít
Ten sport mi nic neříkal. Podkolenky, bílej mundúr a maska, co vypadá jak přerostlý oko mouchy. „Naživo to pochopíš,“ říkal můj drahej přítel. Já ale radši zůstal venku na sluníčku s kávou, než bych lezl… Číst dál "Člověk toho musí tolik prožít"
Vejvodovo letadlo
V takový sibérii by vyrazil ven jenom ten, kdo by opravdicky musel. A i takovej člověk by se pořádně ošíval. Vejvodovi ale bylo počasí ukradený. V jeho revíru musel bejt pořádek. A jestli někomu netoleroval… Číst dál "Vejvodovo letadlo"
Jiskřičky v očích
Motor zarachotil. Žena na protějším sedadle si urovnala sepranej šátek a spolu s ní se zvedl i sladkej odér lacinýho parfému. Až ho to praštilo do nosu. Dopnula knoflíky kabátu, co jistě zažil i lepší… Číst dál "Jiskřičky v očích"
Slávku, nezlob
Samozřejmě, že jsme si vždycky utahovali lyže na fest. Byla by pěkná blbost mít při takovým vysokohorským sjezdu sichrový vázání, co vypíná, když se do něho jen o trochu víc zatlačí. Vždyť tam se i… Číst dál "Slávku, nezlob"
Největší škůdce
Ten odpor ho překvapil. Myslel, že se prostě pořádně rozmáchne a šup – kov prosviští gumou do prázdna. Zkusil to jednou. Podruhé. Potřetí. Pokaždé s vyšší a vyšší razancí. Ale hrot šroubováku se od obrovské… Číst dál "Největší škůdce"
Vagónovo zkamenělý srdce
„Tak co?“ bafl jsem nedočkavě do telefonu, když se vyzváněcí tón v půlce přerušil a na lince to zachrastilo, „ještě žiješ?“ Jenže odpověď žádná. „Stando, jsi tam?“ Možná se mu hovor přijal v kapse. „Haló,… Číst dál "Vagónovo zkamenělý srdce"
Spousta slov pro dvě prázdné stránky
„Bože můj! To je fakt hrozný.“ „Co je?“ zeptala se jeho žena. „Ale. Tenhle PR článek,“ odfrkl a praštil hřbetem ruky do časopisu rozevřeného na klíně. „Chápeš, že firma vysmahne šedesát litrů za dvoustránku a… Číst dál "Spousta slov pro dvě prázdné stránky"
Jak to vykládají jasnovidky
Pradědeček Franz byl přesvědčený, že všechny tyhle věštby z karet nejsou nic než babský plky. Takže když na podzim jednačtyřicátého roku prababičce Fanušce jasnovidka z obrázků vyčetla, že už je vlastně skoro po válce, stejně… Číst dál "Jak to vykládají jasnovidky"