Hory. Hluboké ticho i ostré vánice. Příběhy, co se rodí ve stínu stromů i na vrcholcích skal. Přijedu je k vám vyprávět. Jen vaši hosté, pár povídek a čas, co na chvíli přestane utíkat.
Co vás čeká?
- Hodina čtení.
Příběhy z hor a o lidech, co je nosí v srdci. - Otázky, odpovědi, ticho.
Zeptejte se na cokoliv. Nebo jen poslouchejte. Všechno je povolené. - Něco navíc.
Chcete poznat zákulisí? Slyšet historky, co se do povídek nevešly? Řekněte si. Přizpůsobím se.
Příběhy, které přivezu
- Slávku, nezlob
Dětství na Pradědu, sjezd ze Svišťovýho štítu a nohy v gypsu. Vzpomínka na mýho kamaráda, horskoslužebníka Slávka.
(vyšlo v časopise SNOW) - Vítězství, na který se zapomnělo
Ondra Bank. Jel si pro zlato. Než mu na posledním skoku vypla lyže. Příběh smolaře, kterej nakonec přece jen něco vyhrál.
(vyšlo v časopise Reportér a SNOW) - Pětadvacet oblouků do kráteru
Parta kluků z jesenické horské služby nabalila Avii a vyrazila do rovníkové Afriky. S lyžema, na Kilimandžáro. - Jiskřičky v očích
Lhal sám sobě. Sedmkrát odešel do města, aby zjistil, že na hory prostě patří. Do sudetské krajiny, mezi lidi s hrubou slupkou.
(vyjde na jaře v časopise Tvar) - Vagónovo zkamenělý srdce
Pořád jenom skály. Volali ho, vábily, až se mu z toho v srdci usadila nemoc. Povídka na počest Standy „Vagóna“ Šilhána.
(vyšlo v časopise Host a na serveru eMontana)
… případně i jiné, co se sednou vašemu publiku (třeba olympijský šermířský příběh nebo Emiliovu cyklistickou odysseu).
Proč?
Protože příběhy z hor se hezky poslouchají. I jedna jediná věta se pak může ještě dlouho ozývat v hlavě. A u praskajícího ohně nebo u stolku v kavárně se poslouchá nejlíp.
Odměna
Nechám na vás. Dobrovolný příspěvek, úhrada nákladů na cestu nebo třeba jen šálek kávy a koláč – záleží na vašich možnostech. Cílem je přinést příběhy k lidem a vytvořit příjemný večer.
Máte zájem?
Napište mi. A já přijedu.